Beata Hlavenková 

Beata Hlavenková (*1978) – zpívající pianistka, skladatelka, aranžérka a producentka je jednou z nejvýraznějších muzikantek s nezaměnitelným nadžánrovým autorským rukopisem. Její hlavní devízou je odvaha – experimentovat, hledat nekonvenční harmonie i aranžmá. Žánrová svoboda, opírající se o hluboké povědomí o jazzu, moderní klasické hudbě, popu i písničkářství, se ve všech jejích projektech navíc prolíná s jasně rozpoznatelnou soustředěnou a citlivou interpretací.
 
Na kontě má vlastní alba a prestižní hudební ceny. Spolupracuje s českými i světovými muzikanty, skládá hudbu pro film a divadlo, aranžuje písně pro velký symfonický orchestr, ve středu toho všeho je „jiskrná muzika, která jen tak nezhasne“.
 
Vystudovala skladbu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, navázala třemi roky na Konzervatoři Jaroslava Ježka, studia dokončila v roce 2004 na University of Massachusetts v oboru kompozice, jazzová kompozice a aranžování. První album s jazzovými kompozicemi a zároveň autorský projekt s názvem S’aight založila se svým manželem, kytaristou Patrikem Hlavenkou (Patrickem Karpentskim). V letech 2006-2013 vedla své jazzové trio, od roku 2013 po vydání oceňovaného alba Theodoros hrává nejčastěji sólově, jak u nás tak i v zahraničí. Velmi originální a dlouhodobé projekty vznikly ve spolupráci s Lenkou Dusilovou: jak Eternal Seekers (spolu s Clarinet Factory), tak dvě alba s Baromantikou. Paralelně se věnovala a věnuje spolupráci na různých projektech s osobnostmi jako je Iva Bittová, Jiří Havelka, David Ondříček, David Koller, Vladivojna La Chia, VerTeDance a další.
 
Své první autorské album Joy for Joel natočila v USA v roce 2009, následovaly desky Theodoros (Cena Anděl v kategorii jazz a blues), Scintilla a nejnověji Bethlehem, jež ukazuje, že Beata dokáže přinést zcela nový pohled i na tak tradiční materiál jakým jsou vánoční koledy. K velice úspěšným CD patří též dvojalbum pro děti Pišlické příběhy ve spolupráci s autorem Filipem Rychlebským.
 
Stálou součástí její hudební dráhy je od samého začátku i pedagogická činnost. Působí na New York University v Praze, dříve též na Konzervatoři Jaroslava Ježka a na JAMU v Brně, kde spolu s Patrikem Hlavenkou založili vůbec první vysokoškolská studia jazzové hudby v ČR. Hudební vzdělávání by se podle ní mělo „zabývat opravdovým muzikantstvím a klást větší důraz na rozvíjení toho, co danému muzikantovi jde nejlépe, co mu vyhovuje a z čeho má největší radost a uspokojení, což samozřejmě neznamená méně práce, píle a cílevědomosti.
 

Tomáš Novotný

Doc. ThDr. Tomáš Novotný přednáší na katedře filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Vystudoval skladbu, dirigování a hru na lesní roh na konzervatoři v Praze. Po absolutoriu pokračoval ve studiu na Evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, kde také získal doktorát v oboru Starého zákona (Hebrejské mudrosloví). Již v době studia se také díky svému intenzivnímu zájmu o hebrejštinu stal spoluautorem Ekumenického překladu Bible. Deset let působil jako sbormistr dívčího vokálního souboru Adash. Je předním českým odborníkem na židovskou hudbu, její historii a interpretaci. V současné době vede soubor Noach.

Karin Sarkisjan

Umělkyně arménského původu Karin Sarkisjan je zpěvačkou s nádherným hlasem, plným sytosti a výrazové barevnosti. Kromě toho je také skladatelkou a klavíristkou. Pochází z Arménie, od roku 1993 žije trvale na Slovensku. Absolvovala vysokou školu uměleckých děl v Jerevanu, odbor kompozice. Prioritně se věnuje zpěvu, žánrově se její repertoár blíží k world music. Karin se věnuje aranžování lidových písní pro různé nástrojové obsazení, a zejména pro svůj oblíbený klavír. Hostovala na koncertech skupin Balkanansambel, Bashavel, Pressburger Klezmer Band, Shum Davar. Některé úpravy arménských lidových písní v jeho podání najdete například na albu Tsvantsik Yorn od Pressburger Klazmer Band.

Mojše band

Cílem Mojše bandu je interpretovat zejména staré židovské písně ze Slovenska, které jsou úzce zakořeněny v slovenském folklóru. Mojši bylo původní pojmenování pro klezmery žijící na Slovensku. Tito hráči kromě toho, že hráli tradiční židovskou hudbu, věnovali se kvůli obživě i interpretaci hudby slovenské. Tímto došlo v mnoha lokalitách Slovenska ke krásné symbióze stylově rozdílných prvků v jeden specifický hudební celek. Hráči Mojše bandu tuto tradiční hudbu obohacují o vlastní podněty z oblasti chansonu, ethna, worldmusic, jazzu. Členy Bandu jsou tři mladí perspektivní muzikanti zkušení ve více oblastech a žánrech hudebního umění.