První verš z Písně o flétně súfijského mystika a básníka Džaláleddína Balchí Rúmího (1207–1273) odkazuje k postavení rákosové flétny ney v súfijském pojetí islámu. V něm je flétna symbolem oddělené duše od věčné podstaty, s níž opět touží splynout. Spojení hudebního materiálu odkazujícího k súfismu a k tradici tzv. bačovských písní je unikátním projektem, v němž oba interpreti nacházejí spojnici výchozích tradic v nejhlubších tužbách člověka po lásce, porozumění a smíření.   

 

Íránský hráč na flétnu ney a loutnu setar Mehdi Aminian Jazi v současnosti pracuje v Rakouské akademii věd v komisi věnující se mizení kultur a provádí doktorský výzkum zaměřený na pracovní písně a poezii spojené s íránskou tradicí tkaní koberců. V roce 2013 založil mezinárodní projekt Roots Revival - platformu poskytující mladým hudebníkům s autentickým zázemím z mnoha světových hudebních kultur příležitost navázat mezi sebou dialog. Příkladem jeho činností je album Quieter Than Silence z roku 2017, k jehož tvorbě přizval Mehdi hráče z Francie, Sýrie, Íránu. Nově zahájil také spolupráci s hráčem na tradiční nástroje severozápadních Karpat Marianem Friedlem z České republiky. Marian Friedl, hudebník, etnomuzikolog, pedagog, je členem několika hudebních projektů různého zaměření, v nichž zpívá, hraje na kontrabas, lidové flétny, dudy, klarinet, malý cimbál, kobzu a další nástroje. Účinkuje na více než dvou desítkách CD. Své poslední album 11 PODOB LÁSKY (Indies Scope 2020) věnoval památce spoluhráčky Jitky Šuranské, stylově je rozkročeno mezi folkem, folklorem, jazzem a world music.

 

Hudební projekt, jehož autorem je hudebník kytarista a židovský duchovní (kantor) Peter Györi, na kterém vystoupí společně s flétnistou Robertem Fischmanem, Annamárií d’Almeida (zpěv), Anežkou Gebauerovou (akordeon), Lukášem Hradilem (baskytara) a Liborem Orlem (bicí).